Databáze

Popis databází

Retrospektivní bibliografie (do roku 1945)

Předmětová část Retrospektivní bibliografie (1770-1945) – Databáze RET

http://isis.ucl.cas.cz/?form=ret

Databáze RET obsahuje dosavadní přepis (cca 95 000 záznamů, další práce byly pozastaveny) většího dílu předmětové části Retrospektivní bibliografie 1770-1945, tj. lístkového katalogu, v němž jsou shromážděny odkazy na články a studie v českých časopisech týkající se české literární kultury od počátku národního obrození až do konce druhé světové války. Excerpční základnu tohoto katalogu tvoří kolem 530 periodických tiskovin - novin, časopisů, sborníků a almanachů - tištěných v češtině nebo v němčině (např. Bohemia, Čechische Revue, Libussa, Prager Presse). Jejich přehled s detailním rozpisem stavu excerpce je k dispozici v ústavní databázi ECR. Požadovaná témata lze vyhledat prostým dotazem v podobě slova nebo sousloví v poli přístupové termíny nebo výběrem příslušné problematiky v poli tematické skupiny.

Část předmětového katalogu zadaná do této databáze poskytuje tato témata: akademie, alba, almanachy, antologie, autorské právo, bájesloví, bajky, baroko, bibliografie, braková literatura, ceny knih, cenzura, časopisy, četba pro děti, četba pro mládež, četba pro ženy, čítanky, čítárny, čtenářství, encyklopedie, film, honoráře, humor, hymna, ilustrace knižní, instituce, jarmareční písně, jednoty, kalendáře, knihovnictví, knihtisk, knižní edice, knižní výstavy, koledy, komparatistika, konfiskace, krize knihy, libreta, libri prohibiti, lidová slovesnost, literární archivy, literární fondy a nadace, literární pře, literární kritika, literární směry, literární teorie, literární vlivy, literární žánry, literatura pornografická, manifesty, matice, musea, mystifikace, nakladatelství, novoročenky, poetika, pohádky, pomníky, pověsti, pravopis, propagace, prosodie, pseudonymy, rétorika, ročenky, rukopisy, sborníky, slavistika, slovanská vzájemnost, slovníky naučné, slovníky jazykové, společnosti, spolky, styky mezinárodní, stylistika, svoboda tisku, terminologie, tiskové pře, učebnice, univerzita, versologie, vzpomínky (memoáry), zfilmování, zhudebnění, zpěvníky, žurnalistika apod.

Abecední přehled témat v předmětové části Retrospektivní bibliografie

Bibliografie české literární vědy (od roku 1961)

http://isis.ucl.cas.cz/?form=biblio

Databáze Bibliografie české literární vědy obsahují oborově orientovanou bibliografii snažící se podat pokud možno úplný obraz knižní a časopisecké produkce literárněvědné bohemistiky vydané na území ČSSR a ČR. Vznikly přepisem záznamů z ročenek Česká literární věda (přepsány roky 1961-1980), přepisem lístkového bibliografického materiálu (1981-1989) a průběžnou excerpcí (od r. 1990 do současnosti).

Excerpční základnu bibliografie tvoří:

  1. Literárněteoretické knihy (původní i přeložené)
  2. Literárněhistorické a literárněkritické knihy (původní i přeložené), pokud se alespoň částečně dotýkají české literatury
  3. Předmluvy a doslovy, případně ediční poznámky v knihách české beletrie
  4. Knihy z dalších, především společenskovědních oborů (původní i přeložené) s obsahovou vazbou na oblast české literatury
  5. Sborníky fakult vysokých škol, sborníky z vědeckých konferencí a podobných akcí, jubilejní sborníky, vlastivědné sborníky, ročenky (pokud se alespoň částečně dotýkají české literatury)
  6. Literární časopisy
  7. Obecně kulturní a společenskovědní časopisy (i cizojazyčné, pokud vycházejí na území ČR a věnují se také české literatuře)
  8. Denní tisk

Z uvedených publikací je excerpováno vše, co se obsahově dotýká literární teorie či české literatury, tedy i cizojazyčné články s touto tematikou. Knihy a neperiodické sborníky jsou zpracovávány jako celek v rámci jednoho záznamu, periodické sborníky, časopisy a deníky jsou rozepisovány tak, že každému excerpovanému článku nebo stati odpovídá jeden samostatný záznam.

V průběhu zadávání byly vytvořeny tři databáze: B70 (1961-1980), B8090 (1981-1996), B97 (od r. 1997 do současnosti). Databáze B8090 byla vytvořena nejdříve a její struktura je odlišná od databází B70 a B97. Při pokročilém vyhledávání je potřeba toto vzít v potaz.

Bibliografie Česká literatura v exilu (1948-1989) – Databáze CLE

http://isis.ucl.cas.cz/?form=cle

Databáze obsahuje záznamy cca 1400 knih vydaných v českých exilových nakladatelstvích v letech 1948-1989 a záznamy statí s literární tematikou v českých exilových časopisech z uvedeného období. Exilové časopisy vycházející dále po roce 1989 jsou excerpovány v databázi B8090, popř. B97. Obsahově se databáze CLE kryje s publikací Františka Knoppa Česká literatura v exilu 1948-1989 (Praha, Makropulos 1996).

Thesaurus českých meter (1795 - 1825) - CME

http://isis.ucl.cas.cz/?form=cme

Databáze "Thesaurus českých meter" zpracovává zevrubně českou básnickou tvorbu v počátcích národního obrození. Vznik této databáze byl popsán v ČL 47 (1999), s.287nn., kde je i podrobný popis jednotlivých rubrik každého záznamu.

Charakteristika databáze, její rozsah a smysl

  1. Novočeská poezie v počátcích svého vzniku a rozvoje řešila - vedle jiných problémů - velice důležitou otázku, jaký princip bude jejím základem, a prozodické problémy a spory měly své důsledky nejen pro básnickou formu, ale pro celkovou úroveň tehdejší poezie. Předkládaná databáze podává souhrnný materiál k tomuto versologickému pohledu na vývoj české poezie, který dosud nebyl komplexně zpracován. Zároveň ovšem může poskytnout vzhledem ke své komplexnosti mnoho zajímavého materiálu i pro literárně historické zkoumání, zejména svou podrobnou bibliografií a údaji o přepracování a přetiskování jednotlivých veršů, příp. o originálu, z kterého se překládalo, i žánrovou specifikací.
  2. Databáze zachycuje všechnu dostupnou básnickou tvorbu z období 1795 - 1825 z knižních i časopiseckých publikací, a to včetně překladů. Před r. 1795 (tj. před Dobrovského prozodickou reformou) byli výjimečně zpracováni někteří autoři a díla (např. Thámův almanach), za r. 1825 jsme šli u takových autorů, jejichž významná díla a sebrané nebo vybrané spisy vyšly po tomto datu (Puchmajer, Hanka, J. a V. Nejedlí ap.). Připojený Soupis obsahuje excerpovanou literaturu s dodatkem několika titulů, které se nám nepodařilo v našich knihovnách najít.
  3. Každá báseň je samostatnou jednotkou (MFN). Soubor v současné době obsahuje zhruba 7.800 záznamů, přičemž polymetrické skladby mají tolik záznamů, kolik je v nich metricky různorodých částí. Pokud byla báseň v průběhu doby přepracována, je to na záznamu poznamenáno, pouze při zásadním přepracování a metrické změně byl proveden nový záznam.
  4. Co všechno můžeme z databáze získat?
    1. Všechny básně (samostatné veršované úryvky) jednoho autora,
    2. Všechny básně z určitého období,
    3. Všechny básně z určitého časopisu,
    4. Všechny básně psané čtyřstopým jambem ...
    5. Všechny básně psané ve trojverší, čtyřverší,...
    6. Všechny básně určitého žánru (písně, balady, ukolébavky...,)
    a různé kombinace dvou nebo tří těchto hledisek.

Praktické pokyny pro uživatele databáze

  1. V hranatých závorkách [ ] jsou všechny údaje dodané sestavovateli, např. 1.verš básně bez titulu.
  2. Pokud byl text otištěn anonymně a nepodařilo se AUTORA z literárně historických pramenů určit, je označeno "nepodepsáno", šifra či značka je zaznamenána.
  3. V poli "POLYMETRIE" číslo udává počet jednotlivých ucelených částí tvořených jedním metrem a písmeno označuje posloupnost těchto částí (3/A, 3/B, 3/C). V tomto poli je taky záznam o tom, je-li básnický text excerpován z dramatu či z prózy.
  4. VERŠOVÉ KOMBINACE se vyplňují jen tehdy, kombinují-li se v jedné básni, strofě různá nepříbuzná metra (trochej-jamb).
  5. Zatímco METRUM označuje typ a rozsah z hlediska stopového (T4, J4m...), METRICKÉ SLOŽKY označují totéž ve slabičném rozsahu (7t, 8t, 8j...). Zavedený typ verše "Tsyl", "Jsyl" označuje takový verš, který je výrazně ovlivněný sylabismem, takže v základním metru je značné množství odchylek. U ČASOMÍRY se nedá vždy určit podrobně metrické schéma, častý je zde přívlastek "původní", tzn. že autor nevyužívá tradiční antické formy, jako je např. strofa saphická a p. U časomíry v dramatu (výjimečně i u dramatu psaném sylabotónickým veršem) nerozepisujeme jednotlivé výjevy, i když jsou psány různým typem verše. Hledají-li se časoměrné verše vůbec, je třeba hledat pod klíčovými hesly: "časoměr", "hexametr časoměrný", "elegické distichon časoměrné", "adonský verš časoměrný", "trimetr jambický časoměrný", "antická strofa časoměrná".
  6. STROFICKÉ SCHÉMA označuje buď ustálenou formu (sonet...), nebo dvojverší, trojverší... či nestrofičnost, a to s rýmovým schematem bez rozlišení na mužské a ženské verše, které se provede až v poli RÝMY. Tradiční formy vyskytující se v tomto období jsou určeny.
  7. V POČTU VERŠU se zápisem rozlišují útvary strofické (x3, X4...) a nestrofické (24v...), přičemž u některých tradičních forem (sonet, elegické distichon) se udává celkový počet veršů jako u nestrofických útvarů.
  8. V poli AD METRUM se zaznamenávají některé odchylky od základního metra, zajímavosti, změny při přepracování. U daktylotrochejů se zde může označit pravidelné umístění daktylu mezi trocheji, u alexandrinu dělení na poloverše (6+6(7)), u saphické strofy umístění daktylu, u sonetu jiné grafické uspořádání než tradiční 4+4+3+3, např. 4+4+6, příp. 14, byl-li sonet otištěn bez dělení na strofy.
  9. TEXT BÁSNĚ obsahuje pokud možno celou strofu nebo určitý úsek nestrofické básně, pokud možno ze začátku textu.
  10. PŘEKLAD označuje jazyk, z kterého se překládalo, autora, pokud je to známo, a původní rozměr básně, pokud je to zjistitelné.
  11. Určení SPECIFIKACE se týká básnického žánru. Soupis všech termínů užitých pro specifikaci následuje za těmito pokyny. Shrnutí hlavních zásad, kterými jsme se řídili:
    1. určující byl název či podtitul samotného autora (např. ódy u Gallaše),
    2. okruh básní od určitého autora má obvykle stejnou specifikaci, např. Kollárovy sonety ze Slávy dcery označujeme jako "lyriku vlasteneckou",
    3. básně zabývající se tvorbou, úvahami o smyslu poezie ap. jsme specifikovali jako "reflexe",
    4. jednoznačná specifikace u mnoha textů byla velmi těžká, protože také kontury mezi některými pojmy nejsou vždy zřetelné, jako např. mezi pojmy "lyrika intimní" a "lyrika subjektivní". Někdy jsme tento problém řešili přidáním druhé, příp. třetí charakteristiky a pokud bylo třeba, i podrobnějším výkladem umístěným do POZNÁMKY. Uživatel by se neměl při vyhledávání soustřeďovat jen na jeden termín, ale např. hledat termín "epigram" i "nápis". Nejobtížnější byla specifikace v dramatických textech. Specifikace "příležitostná" se vztahuje ke konkrétní situaci, přičemž se z této skupiny vydělují básně označené jako "žalozpěv", "blahopřání", "píseň svatební", "přání svatební".
  12. Z bibliografických údajů je nejdůležitější pramen, odkud byl text excerpován. Pokud to není obecně známý a přístupný pramen (např. časopis Čechoslav, Básnické spisy Fr. L. Čelakovského ap.), uvádíme i zdroj (signaturu konkrétní knihovny). Označení "list" v některých časopisech (Prvotiny) nahrazujeme "číslem".
  13. V LITERATUŘE jsou odkazy na odbornou literaturu, v které se o dotyčné básni mluví; nejčastěji jsou to poznámky editorů sebraných spisů či almanachů a odkazy na základní práci tohoto oboru "O prosodii české" od Josefa Krále.
  14. POZNÁMKA může sloužit k rozsáhlejšímu komentování a zpřesňování kteréhokoli pole předcházejícího záznamu, zejména se zde objevují: autorovy poznámky k textu nebo k názvu, název oddílu, v kterém byla báseň v původním vydání či přetisku zařazena, název prózy, v které se verše objevují, byl-li text zhudebněn, příp. i kým, zda se text shoduje či neshoduje s jinými básněmi (třeba stejného názvu) s odkazem na příslušné MFN, dodatečná, podrobnější specifikace.